Materiály pro nábytek do koupelny

Při výběru nábytku do koupelny bychom se neměli řídit pouze jeho vzhledem, tvarem a velikostí, ale měli bychom se zajímat především o odolnost materiálu. Koupelnový nábytek je vystaven až 100% vlhkosti a nesprávně zvolený materiál může znamenat jeho krátkou životnost.

Nábytek do koupelny by měl splňovat dvě základní kritéria: odolnost vůči vlhkému prostředí a snadnou údržbu. Ve většině případů nelze použít běžný nábytek určený do obytných pokojů. Nábytek do koupelny bývá výrobci speciálně označen a k jeho výrobě se používají kvalitnější a odolnější materiály.

TIP: Mezi nábytkem a zdí zachovejme větrací mezeru cca 15mm. Zamezíme vzniku plísní.

Představme si materiály

Do levnější kategorie koupelného nábytku patří skříňky z lamina. Z LPD (lamino pazdeřové desky) se vyrábí spíše sektorový nábytek. Lamino tvoří dřevotřískové jádro potažené dekoračním papírem. Dřevotříska je však velmi náchylná na poškození vlivem vlhkosti, hrozí její nabobtnání. Proto je nutné, aby byla dokonale zabezpečena proti vodě a to především na hranách. Do koupelny bychom měli umisťovat pouze nábytek s odolnými plastovými ABS hranami v tlouškách od 0,5 – 2mm, vyvarujme se ohranění pouze obyčejnou papírovou hranou. Trvejme na ohranění všech částí nábytku, včetně zadních hran a polic. Všechny výřezy vždy zatřeme ochranným nátěrem (disperzním lepidlem, latexem, silikonem, aj.). Lamino také není vhodné jako deska pro usazení umyvadel.

Z hlediska designu je z čeho vybírat – tento materiál nabízí celou řadu dekorů imitace dřevin a unibarev, ABS hrany lze ladit buď do dřevěných nebo barevných dekorů. 

Nejrozšířenějším materiálem pro výrobu nábytku je folie. Jedná se o umělou folii, která se při teplotě 120-150° C po dobu 3-4 minut v tzv. membránovém lisu lepí na nosnou MDF (jemnější dřevotříska než v laminu). Při vysoké teplotě dojde k roztavení lepidla a pomocí tlakového vzduchu folie dokonale přilne k profilu. Foliový nábytek je tak dobře uzavřen proti vniknutí vlhka a nehrozí odchlipování jeho hran.

Folie nabízejí shodnou nabídku barevných dekorů jako lamino. Zpravidla se z folie vyrábějí pouze čelní plochy (dvířka) a korpus (tělo skříňky) je tvořen z lamina.

Nejodolnějším materiálem a do koupelny velmi doporučovaným je lak. Pigmentové laky se nanášejí oboustranně na nosnou MDF desku v několika vrstvách. Mezi jednotlivými vrstvami se důkladně brousí a tmelí. Lakované materiály mohou být v konečné úpravě vysokého lesku nebo hlubokého matu. Do koupelen se hodí obě, oblíbenější a z hlediska údržby snadnější je lesk. Odolnost laku proti  vlhkosti dokazuje i test, při kterém bylo lakované dvířko ponořeno do vody a obstálo bez poškození. Test se však vztahuje na dvířka bez navrtaných úchytek a pantů, proto ho doma raději nezkoušejte J.

Vzhledem k vyšší pořizovací ceně se z lakované úpravy vyrábějí především čelní plochy a doplňují se korpusy z lamina. Výrobci však doporučují použít lak také na viditelné a tedy namáhané boky skříněk. Laky nabízejí zákazníkům nepřeberné množství pastelových barev podle RAL stupnice.

Nejméně vhodnou povrchovou úpravou do vlhkého prostředí je dřevo. Nejhůře ho snáší masiv, o něco lépe dýha. Přesto se do koupelen nedoporučuje. Nejvíce náchylné jsou profilované dveře, jelikož ve frézování se snadno drží kapky vody. Vniknutí vlhkosti znamená nabobtnání a nevratné poškození. Výjimku tvoří exotická dřeva a to především teak, který je do vlhkého prostředí jako stvořený. Kromě samotného nábytku je vhodný také na podkladovou desku pro umyvadla a rošty na podlahu. Je možné ho použít také do venkovního prostředí a k bazénům.

TIP: Vnitřní prostor skříňky odvětrejme pomocí mřížky. Obsah nebude zatuchlý a navíc ochráněný před plísněmi.

Mezi vhodné materiály, které nepodléhají zkáze při působení vlhka, můžeme zařadit také sklo. Používáme ho především na dvířka nebo police. Může být osazeno buď klasicky do nábytkových dvířek nebo do hliníkového rámečku. Na výběr jsou různé struktury a vzory, skla mohou být i barevně tónovaná. Kromě běžného skla jsou na trhu také plexi-skla. Při volbě skla buďme raději opatrní, aby v případě uklouznutí na mokré podlaze nedošlo k rozbití a poranění.

Do koupelny lze také doporučit perforované materiály na dvířka. Může se jednat o našikmo zasazené lamely se vzduchovou mezerou, ratanovou mřížku nebo děrovaný plech.

Úložné prostory v koupelně můžeme dále řešit pomocí plastových boxů, které se snadno udržují, nebo textilních přihrádek, které lze jednoduše vyprat.

Údržba

Koupelna klade vysoké nároky na hygienu a čistotu. Proto by nás měla zajímat také údržba materiálů nábytku. Vezmeme-li to popořadě, lamino se udržuje snadno – pouze pomocí vlahé vody s příměsí saponátu. Některé povrchy lamina mají však hrubou strukturu a jejich údržba je pracnější. Proto je lépe zvolit hladké struktury tzv. bez póru. Většina folií je hladká a na údržbu podobná jako lamino. Opět se vyvarujme hrubších struktur. Po omytí osušme dvířka do sucha.

Lakované plochy, ačkoli si to mnoho lidí myslí opačně, jsou na údržbu nejlepší. Jejich hladký neporézní povrch nezachycuje žádné nečistoty. Pomocí vody a hadříku udržíme lak stále jako nový. Na závěr ho vyleštěme suchou utěrkou. Vyvarujme se však mytí jakýmkoli abrasivním prostředkem a drsnou houbičkou nebo dokonce drátěnkou! V laku bychom vytvořili drobné škrábance.

Věra Tomíčková, Petr Tomíček

Návrhy a realizace interiérů, bytový designér

www.totostudio.cz

Podobné články