Stůl jako střed našeho bytu

Jídelní stůl je důležitou součástí interiérového zařízení. Kolem stolu se odehrává velká část našeho rodinného života. Sházíme se u něj s rodinou u dobrého jídla, při posezení s přáteli, řešíme naše problémy a děláme důležitá rozhodnutí. Posezení u stolu pro nás bývá i způsobem relaxace. Psychologové dodávají, že společné stolování stmeluje rodinu.

 

Výběru stolu bychom proto měli věnovat zvýšenou pozornost. Především ho vybírejme tzv. na míru našim potřebám. Podle toho, jaký pro něj máme prostor, kolik lidí se u něj pravidelně schází, jíme-li doma nebo raději v restauraci apod. Nabídka stolů je široká – od typizovaných kusů po atypicky vyrobené přímo na míru. Vybrat si tedy může opravdu každý. V některých domácnostech se můžeme setkat s tím, že stůl chybí. Jídlo si každý odnáší do svého pokoje samostatně a nebo se krčí u malého konferenčního stolku u televize. To rozhodně není správné a nerozvíjí to rodinné vztahy. I v rodinách, kde rodiče pracují pozdě do noci, se doporučuje, aby alespoň o víkendu se všichni sešli a u dobrého jídla si popovídali.

 

Jídelní stůl umisťujeme podle možností bydlení buď do samostatné jídelny, do kuchyně nebo obývacího pokoje. U stolu by mělo být nastálo alespoň tolik židlí, kolik je osob v domácnosti. Každý má svoje místo a dává mu to pocit jistoty. Pro jednoho strávníka počítejme prostor

60x40 (cm). Ovšem pozor – malým dětem postačí i méně, zatímco korpulentní osoby potřebují více. Podle stavby postav naší rodiny přizpůsobme velikost stolu buď dle standardních velikostí, příp. na míru. Kromě parametrů stolové desky, můžeme upravit také výšku stolu. Standardní je cca 75cm. Na tuto výšku jsou přizpůsobeny klasické jídelní židle. Jsme-li vyšší a kolena bychom pod desku špatně složili, nechme nohy stolu zvýšit. Výšku stolu musíme mnohdy také upravit podle parametrů místnosti, například kvůli topení nebo oknu.

 

Nejobvyklejší stoly, které v katalozích firem najdeme, jsou tvary čtverce, obdélníku, kruhu nebo oválu. Podle počtu osob mají dané rozměry. Pro čtyři osoby můžeme vybírat buď ze čtverce 80x80 nebo 90x90 (cm), obdélníků 140x80 (cm), kruhu průměr 100 (cm) nebo oválu 120x80 (cm). Převážně do rodinných domů jsou žádané stoly pro šest osob. Mnohdy i přesto, že v domácnosti žijí stále pouze čtyři. Prostorný stůl s více místem se stává výrazným prvkem v interiéru. Počítá se s tím, že na stole bude sada ochucovadel (sůl, pepř, omáčky) a dekorace (váza s květinami, aranžmá apod.), přesto i tak budou mít strávníci dostatek místa na odložení sklenice. Nemysleme jenom na rozměry samotného stolu, ale také na jeho umístění v prostoru. Pamatujme, že kolem stolu by mělo být alespoň 70cm na odsunutí židle. Pozor přitom na radiátory a jiné překážky, které by tuto vzdálenost zmenšovaly.

Při výběru vhodného stolu bychom měli respektovat styl zařízení místnosti, kam ho budeme umisťovat. Do moderních interiérů s pravidelnými většinou pravoúhlými tvary se hodí hranaté stoly – především podlouhlý obdélník. Kulaté nebo oválné můžeme použít k rustikám nebo ke klasickým kuchyním středního proudu. Pozorujme také tvar dvířek nábytku (kuchyně). Mají-li v sobě oblé prvky, jemná zaoblení, budou obliny na stolu vypadat přirozeně. Použijeme-li však k minimalistickému interiéru zaoblený tvar, bude tam působit cizorodě.

Do složitého prostoru si můžeme nechat vyrobit atypický stůl přímo na zakázku. Při výběru nám poradí v kuchyňském studiu nebo zkušený truhlář. Atypický stůl jsme nuceni volit v malém prostoru, kvůli zhoršenému průchodu nebo například v podkroví. Neměníme pouze rozměry, ale také tvary a použité materiály. Atypický stůl dává interiéru dojem originality a neotřelosti. Mnohdy to může být záměr. Mezi základní netypické tvary stolů patří zaoblení v různých radiusech, zkosení, kapkovité tvary, půloblouky apod.

U kuchyní se samostatnou jídelnou je oblíbené použití tzv. snídaňových stolků nebo barů. Je to menší posezení cca se dvěma židlemi, které je součástí kuchyně. V obou případech se jedná o posezení k rychlému občerstvení, vypití kávy. Hospodyně si tyto stolky chválí - při práci mohou konverzovat například s příchozí kamarádkou.

Z hlediska velikosti máme možnost zakoupit rozkládací stůl. Hodí se všude tam, kde potřebujeme během chvíle usadit velké množství lidí. Využijeme ho při rodinných oslavách nebo setkáních s přáteli. Je vhodný také do menších prostor, kde by stálý velký stůl překážel a nebyl využitý. Rozkládací stoly mají několik druhů mechanismů, jak stůl zvětší. Většinou rozměr rozšiřují o dvě židle. Stoly mohou být vybaveny přídavnými deskami, které se upnout do speciálně připravených úchytů, většinou tak, že se stávající stolová deska roztáhne a do vzniklé mezery se vloží náhradní kus. U některých stolů můžeme vložit i několik rozkládacích desek podle toho, pro kolik lidí chceme stůl zvětšit. Desky bývají uloženy zespoda stolu, aby byly pořád připraveny a nedošlo k poškození při externím skladování. Dalším druhem rozložení je vytahovací žaluzie. Roztažením základní stolové desky se vytáhne žaluzie, která natáhne stůl do požadovaného rozměru. U žaluzií se doporučuje použít ubrus nebo prostírání, jelikož spáry se hůře udržují. Častým způsobem roztáhnutí stolu je rozložení dvojité stolové desky. Tu otočíme o 90° a rozevřeme od sebe dvě desky nad sebou.

Při nákupu si vždy rozkládací systém nechme předvést a sami si ho vyzkoušejme. Některé stoly nejsou po rozložení příliš stabilní.

 

Materiál stolu vybíráme podle základních dvou hledisek. Jedním je sladění s interiérem, aby se stůl do místnosti hodil, druhým údržba.

Sladění materiálu může být pro některé z nás oříšek. Váháme-li, nechme si poradit od bytového architekta. Stůl ladíme většinou z kuchyní, jelikož k ní patří. A to i přesto, že jídelnu máme oddělenou. Logicky kuchyň a jídelna patří k sobě. Neznamená to však, že bychom museli používat naprosto stejné materiály. Máme na výběr několik možností.

Nesnažme se kombinovat více dřev. Každé dřevo má charakteristickou kresbu a kombinace dřev chce cit, aby výsledek byl zdařilý. Můžeme kombinovat jednu dřevinu v různých odstínech moření. Platí však, že sladěně spolu vypadají načervenalé odstíny (olše, třešeň, calvados), stejně jako zemité - hnědé (ořechy, …), než jejich vzájemné kombinace. Chceme-li si být jistí výsledkem, použijeme materiály, které se v kuchyni již vyskytují. Neutrální je sklo, to můžeme kombinovat téměř ke všemu. Kombinaci si předveďme na dvou příkladech: 1) moderní olšová kuchyň se zelinkavou pracovní deskou – stůl vybereme olšový, doplňky (židle, ubrus) do zelena. Stůl možno doplnit skleněnou výplní s ornamenty (pískované sklo s motivy). 2) moderní lakovaná kuchyň v bílém lesku, doplněná se zebranem – stůl může být skleněný v kombinaci s kovem, bílý lakovaný (pro ochranu desky se používá slabé sklo) s vloženým páskem zebrana. Jelikož je zebrano velmi výrazné exotické dřevo, použití celého stolu v zebranu je nutno zvážit dle charakteru celého interiéru, aby prvek nebyl příliš výrazný, až rušivý.   

Při výběru materiálu musíme zvážit, kdo bude u stolu sedávat a jaké nároky budou kladeny na stolovou desku z hlediska odolnosti a údržby. Jiné požadavky bude mít rodina bez dětí nebo s již odrostlými dětmi a jiné mladá rodina s miminy.

Představme si základní materiály na výrobu stolů:

Stoly ze dřeva nebo jeho imitace patří mezi nejčastější volbu. Působí sympatickým dojmem a jsou příjemné na dotek. Vyrobit lze jakýkoli tvar s možností různě zpracovaných hran. Dřevěnou stolovou desku můžeme kombinovat se sklem. Na výběr máme klasické dřevěné nohy, kovové podnože nebo kovové nohy. Dřevo můžeme mořit do široké škály barevných odstínů a je možné ho sladit s dalším nábytkem. Nevýhodou dřeva je jeho relativní měkkost, do běžně vyráběných stolů můžeme neopatrně posunutým hrníčkem udělat rýhy. Dřevo je náchylné na poškození vodou, proto je nutné případné rozlité nápoje nebo po údržbě stůl vytřít do sucha. Běžnou údržbu provádíme ochrannými přípravky na dřevo. Výhoda dřevěných stolů je jejich částečná opravitelnost, jelikož drobná poškození lze přebrousit a znovu nalakovat a to mnohdy i opakovaně.

Imitace dřeva, lamino nebo folie, jsou ekonomickým řešením hezkých stolů. Laminové stoly musejí být opatřeny kvalitní ABS hranou, aby nedošlo k odlepování hran. Foliové stoly jsou mnohdy k nerozeznání od dřevěných stolů. Nedají se ovšem mořit, brousit ani opravovat, jelikož folie je umělý materiál nanesený na nosnou desku. Pořizovací cena je výrazně levnější a vzhledem ke snadné údržbě pouze jarovou vodou je to vhodné řešení pro rodiny s dětmi.

 

Skleněné stoly jsou moderní, i když ne tak pohodlné jako teplejší materiál dřeva. Jejich největší nevýhodou je studený povrch a ostré hrany, které, i když necháme zabrousit, nás mačkají do předloktí. Sklo používejme bezpečnostní, aby při případném rozbití nedošlo ke zranění. Vybírat můžeme z čirého, kouřového, pískovaného nebo ornamentovaného skla. K těmto stolům používáme obvykle kovové nohy nebo podnože. Skleněný stůl můžeme použít k téměř jakémukoli stylu interiéru. Hodí se především k moderním stylům nebo tam, kde by kombinace se dřevem působila rušivě. Nevýrazné čiré sklo můžeme použít do interiéru, kde by stůl působil jako masivní překážka - skleněná deska splyne s místností.

I u skla musíme dát pozor na jeho poškrábání, které se nedá opravit. Proto je lepší používat prostírání. Údržbu provádíme houbičkou s běžným saponátem. Na skle mohou být vidět zaschlé kapky nebo nedokonale utřený stůl.

 

Zatímco moderní stoly jsou jednoduché, většinou bez zdobení, rustikální stoly hezky doplní vyřezávání, patina nebo jiné zdobení. Chceme-li, aby stůl nebyl pouze funkčním kusem nábytku, ale také soliterem, který na sebe bude poutat pozornost, nechme se inspirovat fantazií. Velmi žádané jsou stoly s masivními nohami například 10x10 (cm). Vzhledem k všudypřítomnosti kovu na kuchyňských spotřebičích, úchytkách i doplňcích, se objevuje stále více kov také u stolů. Nejenom na nich samotných, ale také na židlích.

 

Nedílnou součástí hezkého stolu by mělo být kvalitní osvětlení. Již při plávání proto počítejme s přívodem elektrické energie. Nad stůl se hodí svislé lampy stažené nad stolovou deskou. Moderní jsou podlouhlá svítidla zářivek, několik samostatných svítidel (2-3 menší lampy) např. ve tvaru nábojnice, reflektory apod. Pro konzumaci jídla se doporučuje zdroj žlutého světla. Romantickou atmosféru samozřejmě doplní mihotavé svíčky.

 

Jídelní stůl je středem našeho bytu a tak mu věnujme tolik pozornosti, kolik si jistě zaslouží. Společné chvíle celé rodiny strávené kolem něj pro nás budou k nezaplacení.

Věra Tomíčková, bytový architekt
návrhy a realizace interiérů
www.totostudio.cz